Barevné tužky jsou především nástrojem pro lineární práce, ale umožňují také různými způsoby vytvářet barevné plochy.
Klasickými technikami jsou šrafování a křížové šrafování, kdy je možné dosáhnout rovnoměrného tónování.
Při šrafování se vedle sebe kladou čáry různě daleko, podle toho jestli chceme mít tmavou nebo světlou plochu.
Kžížové šrafování je technikou, kdy se vedou čáry křížem přes sebe. Vzniká tak textura podobná tkanině.
Šrafování
Technika šrafování může být používána exaktně a systematicky, ale právě tak i volně a variabilně. Odstupy i síla čar mohou být rovnoměrné. ale také od silnějších čar k tenčím, od malých mezer k širokým.
Křížové šrafování
Čím hustší je síť křížících se linií, tím se nabízejí větší možnosti odstínování nebo odstupňování intenzity barvy. Jestliže se při šrafování do kříže použijí různé barvy, vzniknou zajímavé efekty zabarvení.
Volné šrafování
Šrafované linie nemusí být kladeny rovnoběžně vedle sebe. V tomto příkladu byla druhá barva kladena uvolněným pohybem a v protiběžném směru ke spodnímu šrafování.
Variace textury
Různé stupně zabarvení a textury vznikají obměňováním síly čáry a velikosti mezer a používáním různých barev. Linie, které se sbíhají, vzbuzují dojem prostoru.
0 komentářů